Pamatuji si na doby, kdy jsem koukal svému otci přes rameno, když v koupelně vyráběl z nafocených filmů papírové zvětšeniny. Byl to takový malý zázrak – vývojka, ustalovač, zvětšovák, osvícení negativu, vývojka, ustalovač, vyprání ve vodě, sušení a leštění výsledné fotky (snad jsem si to zapamatoval správně). Moje děti už něco takového asi nezažijí. Ale místo toho se můžou dívat na jiné – digitální – zázraky: na začátku je nic moc digitální snímek, pak se otevře ve Photoshopu, udělá se několik úprav (úrovně, křivky, posun barev, ořez, vyhlazení, doostření, retuš) a z tiskárny vyleze perfektní krásně barevná fotka, jak „ze žurnálu“. Takže když se to vezme kolem a kolem, moc se toho nezměnilo – jen místo temné komory, chemikálií a mechanických přístrojů se používá výpočetní digitální komora zvaná počítač a grafický program (většinou Adobe Photoshop).
Pokračování naleznete na webu Interval.cz, pro který byla recenze napsána.
26. 2. 2007
To je pravda, dřív se experimentovalo v komoře , teď se experimentuje na židli u počítače… 🙂
26. 2. 2007
Můj taťka má komoru stále funkční a když to mohu porovnávat, tak udělat si svoje fotky opravdu stojí za to. Ale finančně to teď vychází úplně blbě, navíc dělat barevné fotky je odrb (černobílé jsou v pohodě).
26. 2. 2007
Každopádně pro takové levoruké lidi jako jsem já, je jediné štěstí že může dělat všechno na PC.
26. 2. 2007
Ahoj, mám jednu technickou. Na RSS používám čtečku od googla http://www.google.com/reader/
Mám „předplaceno“ 🙂 http://petr.vaclavek.com/?… a kvalita češtiny je jakási pofidérní.. Dalo by se říct že je to i dost nečitelné. Poslední čitelný je – Nová reference: Katedra…
26. 2. 2007
fotochemicka cesta vzniku fotografii ma tu vyhodu, ze jde vyvolavat treba na barytonove papiry, na kterych fotky vypadaj spickove, ty z minilabu ani inkoustovky nelezou. Ale stejne radeji klikam nez se patlu s chemii 🙂