Grafik, fotobankéř, tvůrce, čtenář
O knize povídek z dob socialismu jsem věděl díky Twitteru ještě o nějaký měsíc dříve než oficiálně vyšla a protože jsem také jedno z husákových dětí (ročník 77) a chtěl jsem si zavzpomínat na roky dávno minulé, hned jsem si ji přidal na svůj seznam knih na přečtení.
„Ján Simkanič a socialistický kolektiv: Mé dětství v socialismu“Pokračování článku
Přiznám se hned na začátku, že detektivky nemusím. V mládí jsem je nikdy nečetl, zkusil jsem je až v posledních letech s boomem severských krimi. Millénium mě hodně nadchnulo, tak jsem si pak přečetl i jednoho Nesboa, ale zjistil jsem, že dalšího ani moc nemusím. Řekl jsem si tedy, že dám ještě šanci léty otestované klasice a přelouskal dva Poiroty od Agathy Christie, bylo to sice zajímavé čtení, ale od té doby jsem další nečetl a to hovoří asi za vše.
„Trilogie Ostrov Lewis od Petera Maye“Pokračování článku
Myslím, že není pochyb o tom, že jsem ten správný recenzent na tuto knihu – vždyť její přečtení a zrecenzování jsem dokázal odkládat plných 15 měsíců! A to jsem krom odkládání čtení jednu dobu odkládal i nalezení této knihy, protože jsem ji při stěhování někam založil. Ale nakonec jsem ji úspěšně objevil a s chutí dočetl.
„Petr Ludwig: Konec prokrastinace“Pokračování článku
Už ani nevím kde jsem narazil na pochvalnou recenzi nebo jen zmínku o Nonstop knihkupectví pana Penumbryho. Důležité je, že mě zaujala, knihy mám rád, moderní technologie také a luštění záhad je můj koníček. Chvíli mě to trvalo, ale nakonec jsem se k této knize přece jen dostal. Raději jsem od ní nic moc neočekával, rychle ji otevřel a četl.
„Robin Sloan: Nonstop knihkupectví pana Penumbry“Pokračování článku
Víte, že po dlouhé době vyšel zase nový Kulhánek?! To budou konečně pořádné Vánoce! Je tu s novým příběhem, novými postavami, jen akce, vtip, spousta krve a množství mrtvol zůstalo zachováno. Jmenuje se to Perunova krev a mělo by to mít dva díly. Jo akorát to nenapsal Kulhánek, ale Kotleta. Nicméně pokud by to v knize nebylo uvedené, tak to snad ani nepoznáte.
„František Kotleta: Perunova krev I“Pokračování článku
Jen náhodou jsem zjistil, že vyšel poslední (třetí) díl Bratrstva krve od Františka Kotlety (kdo nezná tohohle chlápka, tak by si měl rychle doplnit své znalosti, například z povedeného rozhovoru uveřejněného na webu FantasyPlanet). Možná si ještě pamatujete na v létě vydaný druhý díl (Fakt hustej nářez) – ten byl na rozdíl od toho prvního krapet pomalejší, nudnější, prostě to byla taková vycpávka. Snad jen jeho závěr byl hodně napínavý a bohužel přímo chirurgicky přesně uťatý tak, aby to čtenáře co nejvíce naštvalo a napnulo. Naštěstí to autorovi nakonec netrvalo ani rok a tak čtenáři konečně můžou vydechnout a v klidu si přečíst, zda to monstrum na konci druhého dílu byl Uhřík nebo ne.
„František Kotleta: Mega hustej nářez (Bratrsvo krve 3)“Pokračování článku
O této knize jsem na Twitteru slyšel spousty chvály (stejně jako o dalších knihách nakladatelství Jan Melvil publishing – mají ty sociální sítě prostě zmáklý), takže jsem se vypravil do obchodu, že se na ni před vánocemi podívám.
„Austin Kleon: Kraď jako umělec – 10 věcí, které ti nikdo neřekl o kreativitě“Pokračování článku
Knihu Harry Potter a kámen mudrců asi nemusím nikomu představovat, tu jistě každý zná. Jak to ale dopadne, když se této knihy chytne jiný autor a napíše na ní parodii?
Tak předně – abych následující hodnocení uvedl na správnou míru – nejsem příznivcem parodií (ani těch filmových), v knižní podobě jsem vlastně ještě žádnou nečetl a snad ani o žádné úspěšnější nevím (co vy, četli jste někdo parodii na jinou knihu?), takže následující text berte prosím s rezervou.
„Peter M. Jolin: Harry Trottel a kámen MUDr. Tse“Pokračování článku
Když jsem nedávno dočetl knížku Born to Run (Zrozeni k běhu), byl jsem přímo nadšen a začal jsem ještě více běhat (dokonce jsem to zkusil i naboso) a půjčovat si knihy o běhání a cyklistice. Bohužel na nic moc zajímavého jsem nenarazil. Ale pak jsem si vzpoměl na kolegou cyklistou doporučovanou knížku o kole – docela ji vychvaloval, i když podle toho co říkal to bylo něco dost jiného, než jsem hledal, ale stejně jsem si ji od něj půjčil. Říkal jsem si, že by to mohlo být nakonec něco motivujícně nakopávajícího.
„Robert Penn: Záleží jen na kole“Pokračování článku
O knize Zrozeni k běhu (Born to run) jsem slyšel pět samou chválu a to hned z několika stran. Raději jsem si tedy od ní moc nesliboval a když jsem ji konečně sehnal, tak se do ní začetl bez předsudků. A musím nekriticky přiznat, že mě nadchla – je to asi nejlepší kniha o běhání, jakou jsem kdy četl.
„Christopher McDougall: Zrozeni k běhu“Pokračování článku