Štěpán Kopřiva: Asfalt

Štěpán Kopřiva: AsfaltO Asfaltu a Štěpánu Kopřivovi jsem se doslechl (spíše dočetl) někdy předloni. Pamatuji si jen hesla “jako Kulhánek”, humus, nechutné, příliš mnoho krve. Podruhé jsem knihu zaznamenal při pročítání nominací ASFFH na nejlepší českou sci-fi knihu roku 2009. Potřetí jsem si na ni vzpomněl při nákupu knih a přihodil ji do košíku… a nelituji.

Prvních 60 stránek nuda. Dozvídáme se, že hlavní postavy se dříve živily jako námezdné komando, které se ale pak rozpadlo a pak to šlo s některými žoldáky pěkně do kytek (už je nechtějí ani supráči na hlídání zboží). Nakonec jim svitne na lepší časy – nabídne se jim kšeft za milióny – osvobození holčičky z rukou okultisty. Dají se znovu dohromady a jdou na to. Při předaní se ale vše zvrtne a naši hrdinové jsou mrtví. Dočista (trochu brzo, co?). Ale smrtí nic nekončí a tak se dostávají do pekla. Skutečného, nefalšovaného, zvráceného, bolestiplného pekla, kde člověk je je jen surovina – základní a jediná, ze které démoni budují svůj pekelný svět.

Takhle dokonale, ba přímo nechutně popsané peklo jsem ještě neviděl (nečetl). Smekám před fantazií autora a při čtení prvních stránek přemýšlím, co to je za zvrácence. Je to opravdu nechutné, text se hemží utrpením, bolestí, hektolitry krve, zvratků, výkalů, orgánů a spoustou lidí, kteří přijdou sešrotovat na asfalt – základní materii, ze které v pekle vyrábí oblečení, auta, silnice, domy. No prostě vše.

Abych se vrátil k ději – za 60. stránkou začíná zběsilá akce, kdy Kuffenbach a jeho komando bojují o přežití a návrat na zem. Kulhánek s průměrem dvě mrtvoly a kýbl krve na stránku je proti Asfaltu pohádkou pro zlobivé děti.

Ač to zatím zní, jako béčkový horror na páteční večer bez myšlenky, opak je pravdou (tedy nehledejte v knize žádnou hlubokou filozofii, ale na to, že to je akční krvárna tak obsahuje hodně velké množství překvapivých zvratů, důmyslně promyšlené prostředí, propracované postavy a spoustu vtipných situací a dialogů.

Abych knihu nepřechválil, musím poznamenat, že mohla být tak o 100 stránek kratší, ke konci je těch zvratů, zvratků, mrtvol a akcí přespříliš a také závěr si možná zasloužil lepší pointu.

Asfalt rozhodně není pro slabší povahy – je to brutální zvrácenost a nechutnost, ale při tom je neskutečně čtivý, děj je nepředvídatelný, hrdinové nesmrtelní, prostředí originální a dobře promyšlené a to vše skvěle okořeněné množstvím cool hlášek a narážek. Pokud se vám líbí Kulhánek, tak do Asfaltu rozhodně jděte. Já osobně se těším na další počin spisovatele Kopřivy a zařazuji si jej do škatulky “objev roku”.

Dvě ukázky na závěr

„Hm,” udělá znovu Kuffenbach. „Co všechno z lidí vyrábíte?”
„Všechno,” řekne dívka. „Jako jak – všechno?”
„V pekle není žádná jiná surovina, žádný jiný energetický zdroj než lidi. Tohle – strážnice, skříně, stůl, oblečení, celý tábor – je vyrobené z lidí. Jasně, něco je vymazlenější a něco, jako třeba ten lisovač venku, jen tak halabala sdrátované. Někdy se z asfalťáků – teda z lidí – použijí konkrétní součástky, někdy se rozemelou vcelku, záleží na použití. Někdy se asfalt po sublimaci ještě taví, lisuje, drtí, transpolymerizuje, a někdy jen nahrubo oseká. Můžeme mu dát vlastnosti kovu i plastu – ale dělá se z něj prostě všechno.”

Obličej Dany McAleesové je jako chvějící se orchidej.
Otevírá se pomalu. Okvětní plátky kůže a lebečních kostí se rozevírají a odhalují pestík explodující nosní přepážky. Ten vzápětí mizí v kašovité corolle šedorůžového mozku. To už je ale okvětí dokořán a Daniny myšlenky letí v hebkých cákáncích do všech stran. V jejich středu jiskřivě rotuje kulka dum dum.
Dana padne neexistujícím obličejem na práh strážnice.
Z pistole v Kuffenbachově ruce se kouří.
Bachaři zírají. Pootevřená ústa.
„Ještě pořád myslíte, že si dělám prdel?” řekne Kuffenbach.

Petr Václavek

Zobrazit příspěvky od Petr Václavek
Grafik na volné noze, kterého živí kreslení pro zahraniční microstock fotobanky, příležitostný fotograf, tvůrce dubánků, velký lenoch, čajopijec, a vášnivý čtenář.

2 Komentáře

  1. Blondýna
    20. 9. 2010

    no… to vypada teda drsne. Mozna nekdy najdu odvahu ji precist 🙂

    Odpovědět
  2. Petr Novak
    21. 9. 2010

    Četl jsem. Musím souhlasit, že peklo je popsané dokonale, bohužel vše ostatní mě moc nenadchlo. Málo napětí, příliš rozvláčné a souhlas o 100 stránek méně by knize asi dost prospělo.

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Skočit na začátek stránky