Grafik, fotobankéř, tvůrce, čtenář
Konečně jsem po několika letech práce spustil svůj nový (vysněný) projekt, kde se snažím uplatnit své grafické umění a kreativní nápady. Jde o e-shop s tričkama iluTRIKA, které budou potištěny mými originálními (a snad i vtipnými) ilustracemi. Rád bych se s nimi zaměřil převážně na ty oblasti, které mě baví, takže první trika jsou určeny hlavně grafikům a designérům, ale další budou brzy následovat.
„iluTRIKA – originální trika od grafika“Pokračování článku
Já vím, že o Jacku Londonovi jsem tu už psal – tedy hlavně o jeho méně známých, ale o to zajímavějších dílech. Ale nedá mi to. O vánocích jsem u rodičů narazil na jednu starou odrbanou knížku s názvem Námořník na koni, což je životopisný román pojednávající právě o Jacku Londonovi, který napsal Irving Stone.
„Irving Stone: Námořník na koni“Pokračování článku
Letos jsem přečetl 56 knih (to je o 6 více než loni – je vidět, že jsem měl více času a nebo jsem četl hubenější knihy), některé z nich byly sice slabší, ale většina byla nadprůměrná a našlo se i pár takových, kterým se určitě ještě vrátím a přečtu si je znova (několikrát).
„Nejzajímavější knihy, které jsem přečetl v uplynulém roce 2012“Pokračování článku
Knihu Harry Potter a kámen mudrců asi nemusím nikomu představovat, tu jistě každý zná. Jak to ale dopadne, když se této knihy chytne jiný autor a napíše na ní parodii?
Tak předně – abych následující hodnocení uvedl na správnou míru – nejsem příznivcem parodií (ani těch filmových), v knižní podobě jsem vlastně ještě žádnou nečetl a snad ani o žádné úspěšnější nevím (co vy, četli jste někdo parodii na jinou knihu?), takže následující text berte prosím s rezervou.
„Peter M. Jolin: Harry Trottel a kámen MUDr. Tse“Pokračování článku
Blíží se konec roku a rekapitulace. Proto jsem se rozhodl sepsat report za poslední dva měsíce mého pobytu na volné noze o trochu dříve. Navíc na fotobankách se blíží mrtvé období (konec prosince) a tak už nemá smysl tvořit pro ně další vánoční motivy (schváleny by byly beztak až po vánocích). Tentokráte bude report díky fotografiím trochu více vizuální, snad to nebude na škodu.
„Listopad a prosinec na volné noze“Pokračování článku
Co se vám vybaví, když se řekne jméno tohoto autora? Vsadil bych se, že to bude pes se jménem Bílý Tesák a povídky ze zmrzlého severu o dobývání zlata. A to je docela škoda, protože Jack London napsal mnoho mnohem lepších románů.
Narážím na to poměrně často – když někomu řeknu, že čtu Londona, tak se na mě divně koukne a zeptá se, zda se vracím do svých dětských let. A při tom mu díla jako Démon alkohol, Tulák po hvězdách, Cesta vůbec nic neříkají.
„Jack London, jak ho asi neznáte“Pokračování článku
Když jsem začal více tvořit grafiku, začal jsem potřebovat více a více fontů a začal jsem mít pomalejší a pomalejší systém a čím dál větší bordel ve fontech. Nakonec jsem si řekl dost a začal jsem hledat pořádný font manager.
Nějakou dobu jsem si vystačil s jednoduchým ListFontem, který jsem používal pro rychlé vyhledání ideálního písma pro daný text. Později, když už bylo fontů mnohem více, už mi nestačil.
„NexusFont – skvělý font manager“Pokračování článku
Když jsem nedávno dočetl knížku Born to Run (Zrozeni k běhu), byl jsem přímo nadšen a začal jsem ještě více běhat (dokonce jsem to zkusil i naboso) a půjčovat si knihy o běhání a cyklistice. Bohužel na nic moc zajímavého jsem nenarazil. Ale pak jsem si vzpoměl na kolegou cyklistou doporučovanou knížku o kole – docela ji vychvaloval, i když podle toho co říkal to bylo něco dost jiného, než jsem hledal, ale stejně jsem si ji od něj půjčil. Říkal jsem si, že by to mohlo být nakonec něco motivujícně nakopávajícího.
„Robert Penn: Záleží jen na kole“Pokračování článku
Nedávno jsem zjistil, že už to je rok, co si užívám života na volné noze. Jaký ten rok byl, co mi přinesl a jak to vidím dál? Před sumarizací roku bych rád ještě shrnul pár událostí za uplynulé dva měsíce (srpen a září), aby bylo mé reportování úplné.
„Už rok poskakuji na volné noze“Pokračování článku
O knize Zrozeni k běhu (Born to run) jsem slyšel pět samou chválu a to hned z několika stran. Raději jsem si tedy od ní moc nesliboval a když jsem ji konečně sehnal, tak se do ní začetl bez předsudků. A musím nekriticky přiznat, že mě nadchla – je to asi nejlepší kniha o běhání, jakou jsem kdy četl.
„Christopher McDougall: Zrozeni k běhu“Pokračování článku