Nejlepší knihy, co jsem četl v roce 2010

Podle historie na serveru knihi.cz, kam si zaznamenávám poznámky k přečteným knihám, jsem letos přečetl asi 30 knih v češtině (ty anglické bohužel do tohoto systému zatím nelze zařadit). Jednalo převážně o beletrii, neboť na odborné knihy jsem letos neměl dostatek síly (pár výjimek se ale nakonec přece jen našlo). Z těch třiceti jsem jsem vybral několik, které mě nejvíce zaujaly, třeba se k některý za pět deset let zase vrátím.

Stieg Larsson: trilogie Milénium

(Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm, Dívka, která kopla do vosího hnízda)

Detektivky moc nečtu, ale tuto částečně detektivní trilogii, která má celkem téměř 2000 stránek) jsem zhltnul během několika dní a nocí – poslední díl jsem dočítal v půl čtvrté ráno a to se mi už hodně dlouho nestalo. Je to čtivé, děj má velký spád a dočkáte se i několika nečekaných překvapení. Na druhou stranu, ke konci už kniha obsahuje strašně moc postav a najdete tam i nějaké nelogičnosti.

Překvapilo mě také, že autor vpašoval do textu reklamu – product placement. Třeba v prvním díle jeho zmínka o textovém editoru i s adresou, kde je jej možno stáhnout. V druhém díle zase vyjmenovává jednotlivé kusy nábytku z Ikey (na několika místech):

„…poté se narovnala na své židli Versan z Ikea a otevřela si laptop…“

Štěpán Kopřiva: Asfalt

Nechutný, ale skvělý román plný akce, zvratů a zvratků, cool hlášek, promyšleného prostředí pekla a nesmrtelných hrdinů. Máte-li rádi Kulhánka, tak je pro vás tato kniha povinnou četbou, ale rozhodně je nutné mít na čtení dosti silný žaludek. Škoda jen „nataženého“ závěru. Více mých názorů na tuto výstřední knihu najdete v samostatném příspěvku.

Stephen King: sága Temná věž

Tuto ságu jsem měl koupenou delší dobu a sbíral jsem síly a odvahu abych ji pokořil (7 tlustých knih). Nakonec jsem to dokázal – tak jako Rolland konečně dorazil k Temné věži, tak já jsem se prokousal všemi sedmi díly. Na rozdíl od Rollanda mi to zabralo jen 4 měsíce (a také jsem naštěstí nikde nic nezapoměl, to takový Rolland… ale nebudu vám nic prozrazovat, však si to přečtěte). Byla to dlouhá cesta (3500 stran celkem), ale dobrá, říkám díky.

Když nad tím tak uvažuju, tak King dokázal do této ságy zamíchat sci-fi a moderní techonologie, postkatastrofický svět, klasický western, zcela netypické hrdiny (feťák, dítě, žena na vozíčku) a dokonce sám sebe a přitom je to pořád ucelené, dobře čitelné a vskutku výborně vymyšlené a logicky propojené dílo, kde vše pěkně do sebe zapadá. Je to úžasné, jsem rád, že jsem to celé přečetl, ale znovu to asi absolvovat nebudu.

Ze všech dílů se mi asi nejvíce líbil druhý – Tři vyvolení. A pak možná ještě poslední, kde se vše uzavírá.

P.S. jako osmý díl bych doporučil přečíst jeho knihu „O psaní“, kde se dočtete skutečná fakta o jeho životě a dozvíte se, jak moc se liší skutečný osud Stephena Kinga od jeho románové postavy.

Patrik Zandl: Flotila Země

Trochu jsem se bál nízkého hodnocení této knihy ostatními, ale zvědavost, jak si Patrick Zandl (jehož blog pravidelně čtu na internetu) poradil s jiným žánrem mě přesvědčila knihu koupit a začít číst. A musím přiznat, že jsem rozhodně nebyl zklamán – byl to masakr.

Celá kniha je víceméně jen a jen o jedné velké bitvě pozemš'tanů s mimozemšťany – každou chvíli se v ní seznámíte s několika novými postavami, načež o pár stránek dál už nejsou mezi živými. Je to akce, je to skvělá oddechovka, ale neberte si ji večer do postele, jinak nepůjdete spát dokud Flotila nezvítězí (neštěstí je to knížka útlá).

Monika Polehňová: Trpaslíkov

Perfektní čtení (deník) ze života jedné rodinky. Hlavní náplní jsou zejména bombastické hlášky tříleté „mladší“ dcerky autorky. Kdo má děti v tomto věku, tak si to dovede alespoň částečně představit. Kdo nemá, tak se bude bavit zaručeně také.
Tuto knihu ale v kamenných obchodech nenajdete, jsou to vlastně posbírané zápisky z bolgu fily.bloguje.cz, které autorka vydala v malém vydavatelství.

Jaké jsou vaše nejzajímavější knihy tohoto končícího roku?

Podělte se s ostatními v komentářích, rád uvítám vaše tipy.