Naše dovolená 2005 - Z Horní Provence na Azurové pobřeží na kolech - pokračování

Naše dovolená 2005 - Z Horní Provence na Azurové pobřeží na kolech Pokračování povídání o naší cyklistické dovolené ve Francii – Velký kaňon řeky Verdon, vodopády, Aiguines, Moustiers Ste Marie, Cotignac, koupání v jezeře Ste Croix, koupání v moři u St Croix, degustace vína ve sklípku, návštěva kozí farmy, vinice, olivové háje, malebné francouzské vesničky a mnohé další zážitky.

Den šestý – pátek (55 km)

A přichází na řadu hřeb celého zájezdu – cesta kolem velkého kaňonu Verdonu.

Konečně jsem si ráno vzpoměl a vytáhnul jsem foťák abych vyfotil ten mumraj kolem snídaně – jediné jídlo, které bylo v cenně zájezdu, ostatní jsme si museli buď sami uvařit z vlastních zásob a nebo navštívit restarační zařízení. Ale nutno podotknout, že snídaně byly býborné – náš kuchař a zároveň řidič každé ráno uvařil čaj, vodu na kávu a připravil výbornou, jedinečnou pomazánku (každý den jinou) a k tomu dovezl čerstvé bagety (další možnosti byly marmelády, med, musli).

A ještě jedna poznámka ke kuchaři – prodával nám také české chlazené pivo za dvacku (+ nějaké minerálky a kofoly), což byl ten nejlepši jointový nápoj, který si každý rád dopřál po přijetí do kempu. Dvakrát nám připravil sangrii a jednou nám dokonce i ugriloval stejky!

Snídaně! Vlevo jde trochu vidět náš kuchař-řidič, vpravo ten chumel je kolem švédského stolu
Snídaně! Vlevo jde trochu vidět náš kuchař-řidič, vpravo ten chumel je kolem švédského stolu

Z Jabronu jsme vyrazili do městečka Comps-s-Artuby a odtud přímo do velkého kaňonu Verdonu – Grand Canyon Du Verdon, který je dlouhý 21 km.

Přijíždímě k velkému kaňonu Verdonu
Přijíždímě k velkému kaňonu Verdonu

První zastávkou byly vyhlídky Balcons de la Mesca (813 m nad mořem), poté se pokračovalo přes 110 metrů vysoký most Pont de l'Artuby (813 m) a tunelem Tunnels de Fayet (935 m). U útesu Falaise de Cavaliers na nás čekala občerstvovací stanice – doplnění vody, protože po cestě nebyly žádné prameny. Vrchol byl ve výšce 1204 m – Cirque de Vaumale, poté již následoval krásný sjezd přes malebné městečko Aiguines do Les Salles s. Verdon a zasloužené koupání v jezeře (opět azurové barvy) Lac De Ste Croix.

Pohled na Verdonský kaňon
Pohled na Verdonský kaňon
Pohled na Verdonský kaňon - voda je zakalená ze včerejšího deště
Pohled na Verdonský kaňon – voda je zakalená ze včerejšího deště
Pohled na Verdonský kaňon - Vlevo už prosvítá jezero St Croix (azurově modré jako všechny vody v této oblasti)
Pohled na Verdonský kaňon – Vlevo už prosvítá jezero St Croix (azurově modré jako všechny vody v této oblasti)
Aiguines - městečko poblíž jezera St Croix
Aiguines – městečko poblíž jezera St Croix
Jezero St Croix s oblázkovými plážemi a křišťálovou vodou, kde jsme se několikrát koupali
Jezero St Croix s oblázkovými plážemi a křišťálovou vodou, kde jsme se několikrát koupali
Další pohled na jezero St Croix
Další pohled na jezero St Croix

Den sedmý – sobota (46 km)

Sobota měla býti dnem oddechovým, ale nakonec jsme si mákli snad více než kdy jindy – rozhodli jsme se, že se podíváme do kaňonu – přímo k vodě. Podle prospektů tam měly být nádherné trasy pro pěší turistiku – sedli jsme tedy na kola a dojeli ke hraně kaňonu, odkud se dalo sejít až dolů (pár stovek výškových metrů). Vystoupání na kolech na přislušné místo, pěší sestup a výstup zpátky byl značně náročný, ale odměnou nám bylo pohádkové dno kaňonu – bohužel z něj nemám ani jednu fotku, neboť i přes bohaté zásoby dobíjecích baterií mě došla ve foťáku štáva (časem sem přihodím fotky od ostatních účastníků této výbpravy).

Ústí kaňonu u jezera St Croix
Ústí kaňonu u jezera St Croix

V kaňonu jsme se párkrát ošplouchali, vylezli zpět nahoru a zamířili asi do nejkrásnějšího (no možná druhého nejkrásnějšího, to první je Port Grimaud z konce zájezdu) městečka Moustiers Ste Marie a odtud zpět k jezeru a do kempu. Moustiers Ste Marie se nachází mezi dvěmi skálami, mezi nimi je natažen řetěz na kterém visí zlatá hvězda – nejspíše pozůstatek pro křižáckém tažení.

Stoupáme po serpentýnách na hraně kaňonu k místu, kde se dá pěšky sejít dolů k vodě
Stoupáme po serpentýnách na hraně kaňonu k místu, kde se dá pěšky sejít dolů k vodě

Nakonec jsme tedy ujeli téměř 50 kilometrů a pěšmo vyšlapali asi 500 výškových metrů – odpočinkový den jak vyšitý.

Den osmý – neděle (58 km)

Ač jsme byli z odpočinkového dne mírně znaveni, vybrali jsme si pro tento den delší trasu. Cílový kemp se nacházel nad městečkem Cotignac. Oběd jsme si dali v malebném městečku Aups.

Malebné uličky v Aups
Malebné uličky v Aups

Cestou jsme se zajeli podívat na jezírko a nádherný vodopád Sillans-la-Cascade, kde by se dalo krásně koupat, kdyby tam nebylo toliko lidí (byla neděle).

Vodopád Sillans-la-Cascade
Vodopád Sillans-la-Cascade
Vodopád Sillans-la-Cascade
Kostelík poblíž vodopádu Sillans-la-Cascade
Vodopád Sillans-la-Cascade
Detail ostelíku poblíž vodopádu Sillans-la-Cascade

Po zjištění, že se už do vody asi nevejdeme jsme to vzali do kempu oklikou přes Entrecasteaux – městečko se zámkem a rozlehlými zahradami. Cestu nám již lemovaly olivové háje a vinice se zrajícím vínem (mňam!)

Cestou jsme ochutnávali víno v pevném stavu
Cestou jsme ochutnávali víno v pevném stavu
Olivový háj - škoda, že olivy ještě nebyly zralé
Olivový háj – škoda, že olivy ještě nebyly zralé

Den devátý – pondělí (43 km)

Ráno nás probudil silný vítr, proto jsme zrušili náš původní plán (vrátit se ke kaskádám) a místo toho jsme se vydali prozkoumat skalní město vytesané do skály nad Cotignacem. A udělali jsme dobře – ač nebyl otvírací den, bylo na co koukat.

Pohled na strechy Cotignacu ze skalního městečka
Pohled na strechy Cotignacu ze skalního městečka

Bohužel jsme se tím ošidili o větší část degustace ve vinném sklípku Carpe-Diem. No možná bohudík, víno nebylo nic extra a navíc jsme měli před sebou ještě asi 40 kilometrů a bylo teprve ráno. Takže jsme pokračovali po vedlejších silnicích podél vinic až k Le Thoronet Abbaye – nejstarší ze tří cisterciánských opatství v Provence (bohužel nám právě před nosem kvůli mši zavřeli).

Degustace ve vinném sklípku Carpe-Diem
Degustace ve vinném sklípku Carpe-Diem
Překrásná kašna u sklípku
Překrásná kašna u sklípku
Cestu lemovaly vinice a u každé bylo malé hospodářské stavení postavené z kamene
Cestu lemovaly vinice a u každé bylo malé hospodářské stavení postavené z kamene

Času bylo dosti a tak jsme si zajeli na zmrzlinu do blízkého města Vidauban a poté zajeli do kempu (kde byl také bazén) a utábořili jsme se. Večer na nás čekala návštěva kozí farmy s degustací kozích sýrů.

Momentka z návštěvy kozí farmy - kozy jsou hodně zvědavé
Momentka z návštěvy kozí farmy – kozy jsou hodně zvědavé
Kromě koz tam bylo spousta psů a několik extrémě vypasených prasátek
Kromě koz tam bylo spousta psů a několik extrémě vypasených prasátek

Den desátý – úterý (38 km)

Poslední den, kdy se jelo na kolech – k moři nám chybělo něco přes třicet kilometrů a překonání masívu Maures – vidina moře nás hnala kupředu, takže jsme si zvolili tu nejkratší trasu. Cestou jsme projížděli spáleným lesem a míjeli korkové duby (skoro ani nevypadaly jako duby).

Tady se musel před několika lety přehnat oheň - na stromech zůstaly jen šišky
Tady se musel před několika lety přehnat oheň – na stromech zůstaly jen šišky

V kempu poblíž Port Grimaud jsme se rychle utábořili a vyrazili k moři, kde jsme se nádherně zchladili a poté se vyvalili na pláži… 20 minut poté co jsme se smočili v moři jsme začali přemýšlet co tu budem do středečního večera dělat, vždyť to ležení u moře je tak nudné!

Pláž brzy po ránu, když tam ještě nebyli lidi
Pláž brzy po ránu, když tam ještě nebyli lidi

Večer jsme vyrazili spolu s přáteli na večeři do Port Grimaud. No můžu vám říct, že byla výborná: aperitiv, rybí polívka s plaváčky (melé topinky namazané hořčicí a posypané sýrem, které plavou po polívce), kačení stehýnko po provensálsku, zákusek, kávička a k tomu vychlazené rosé.

Gurmánský vrchol našeho pobytu ve Francii
Gurmánský vrchol našeho pobytu ve Francii

Den jedenáctý – středa

Původně jsme chtěli zajet na kolech do St Tropez, ale cesta tam byla ucpaná auty a také ostatní účastníci zájezdu, kteří tam stihli zajet už předešlý den nás informovali, že opravdu není o co stát. A tak jsme šli raději pěšky do Port Grimaud, který nás předchozího večera okouzlil – je to městečko postavené na vodě, protkané kanály, které vypadá jako Benátky. Zlatým hřebem byla projížďka kanály na motorové loďce.

Port Grimaud - francouzské Benátky
Port Grimaud – francouzské Benátky
Port Grimaud - francouzské Benátky
Port Grimaud – francouzské Benátky
Port Grimaud - francouzské Benátky - mavající postavičky na mostu jsou spoluvýletnící, kteří nám doporučili vyjížďku na lodičce
Port Grimaud – francouzské Benátky – mavající postavičky na mostu jsou spoluvýletnící, kteří nám doporučili vyjížďku na lodičce
Port Grimaud - francouzské Benátky
Port Grimaud – francouzské Benátky

Odpoledne jsme zabalili stan, naložili všechny věci i kola do autobusu a připravili se na cestu domů. Večer nám autobus ještě zastavil u většího obchoďáku, kde jsme si nakoupili jídlo na cestu a hlavně víno.

Den dvanáctý – čtvrtek

Nudná ubíjející cesta autobusem – celkově nám to zpátky do Prahy trvalo 24 hodin. V Praze jsme přidělali na kolo brašny, přikurtovali baťůžek, nahodily krosny na záda a vydali se domů do Bohnic.

Závěr

Dovolená se povedla, ujeli jsme více než 400 kilometrů a už teď přemýšlíme, kam vyrazíme příště. Nejspíše to budou Julské Alpy, ty kopečky tam mi teď nepřijdou až tak velké. Navíc na této aktivní dovolené jsme potkali bezva lidi – nejdříve jsem se bál co tam budeme po večerech dělat, proto jsem si nabalil do krosny i knihu v angličtině (v angličtině proto, aby mi déle vydržela), ale nakonec jsem ji ani neotevřel, protože hned první večer jsme se dali do řeči a do pití červeného vína a u toho už zůstalo (a toho vína se tam vypilo hodně!).

Komentáře

1
martin prochazka
14 prosinec 2008, 15:04

prosím, dokáže jen upřime někdo poradit jak do švédska na práci jako řidič, sním o švédsku den co den, znám švédsko jako řidič nevím jak a kde se zeptat chtěl bych pracovat u švédské firmy jako řidič. s úctou děkuji za každou pravdivou informaci

 

Přidej komentář

Pište prosím slušně, s diakritikou a k věci. Dodržujte pravidla a využijte možnosti formátování uvedená pod formulářem.

Email nebude zveřejněn

Pravidla a možnosti formátování

  • Nepoužívejte HTML značky, blog podporuje formátování texy. Nový odstavec získáte 2x odřádkováním, odkaz: "text odkazu":odkaz, **tučně**, *kurzíva*
  • Adresy začínající na http:// budou automaticky převedeny na odkazy
  • Jediné dvě povinné položky formuláře jsou Jméno a zpráva
  • Na předchozí komentáře odkazujte zápisem [2]

 

Sekce