Formáty, velikosti, ceny – které obrázky se nejlépe prodávají?

„Co“ fotit jsme si ukázali ve článku Které typy fotek jsou na fotobankách nejprodávanější (dle skutečných dat fotobanky Pixmac). Pojďme ale ze statistiky vytáhnout ještě další data – tentokrát se budou týkat formátů (JPG vs. vektory), velikostí, cen a podobných věcí, které můžete při prodeji obrázků ovlivnit. Opět jsme ve spolupráci s fotobankou Pixmac analyzovali posledních 1000 prodaných snímků a určili procentuální zastoupení jednotlivých skupin. Zde jsou výsledky.

Na výšku, na šířku nebo čtverec?

Co se týče orientace obrázku, čekali jsme, že počet prodaných horizontálních a vertikálních obrázků bude přibližně vyrovnaný (asi jako kdybyste si tisíckrát hodili mincí). Výsledek pro nás tedy byl velkým překvapením – rozdíl byl totiž poměrně značný. V celých 57% případů byl použit formát na šířku, kdežto obrázků na výšku se prodalo pouze 35%. Zbytek pak tvoří obrázky čtvercového rozměru – panoramatický obrázek byl prodán z 1000 snímků pouze jeden (což zřejmě souvisí s tím, že panoramatický rozměr mívají v naprosté většině obrázky krajiny, které nepatří mezi příliš prodávaná témata).

Pátrali jsme po důvodech toho, proč se tedy lépe prodávají obrázky s vodorovnou orientací než ty svislé. Naše výsledky nejsou zcela objektivní – lepší by bylo porovnávat prodejnost dvou totožných obrázků, které by se lišily právě orientací – takové bohužel v systému nemáme (nebo nemají pro takovou analýzu dostatek prodejů). Kontrolovali jsme, kolik obrázků v našem systému je nabízeno na šířku a kolik na výšku – širší obrázky i tady vedou, i když ne z daleka tolik (53% obrázků na šířku oproti 47% obrázků na výšku).

Na rozměr na šířku jsme zkrátka zvyklí. Obrazovky, televizi, filmy máme na šířku. Když otevřeme noviny nebo knížku, jsou zase širší než delší. Oči jsou umístěné tak, že dokážou lépe vnímat rozměr do šířky než do výšky. A široké obrázky dokážou pojmout více prostoru než ty vysoké – ty se hodí obvykle spíše jen na detaily (postava, portrét), kdežto široké obrázky dávají více informací o prostředí (celá kancelář, detail kuchyňské linky).

Vektory ve vektorech nebo v JPG?

Další otázkou, kterou jsme se zabývali, je rozdíl prodejů vektorů ve formátu EPS a JPG. Zde už dle očekávání zvítězily JPG obrázky – 35 prodaných ku 11 (počítáno z prodaných obrázků, které nabízely kromě klasického JPG i vektorový formát). To znamená, že pouze čtvrtina lidí využila možnost vektorové ilustrace. Proč? Část uživatelů zřejmě vektory neumí využít (nemá program na práci s nimi). A svou roli bude hrát i cena, protože cena vektoru bývá výrazně vyšší (vektor obvykle 10 kreditů, JPG 1–4 kredity). Takže se nemusíte bát nahrávat své ilustrace i do fotobank, které nepřijímají vektory jako takové – i převod do JPG náhledu může hodně vydělat.

Jak velkou roli hraje cena?

Odpověď ve stylu okřídleného hesla „malá dávka alkoholu neškodí v jakémkoliv množství“ – ne příliš velkou, pokud je dostatečně nízká. Co tím myslíme? Cenu obrázků jsme hodnotili ze dvou pohledů. Prvním je absolutní cena obrázku, jakou uživatel zaplatil (v kreditech). Druhý pohled pak sleduje cenovou kategorii obrázku – na Pixmac jsou totiž různé cenové hladiny. Hodnotili jsme tedy, zda zakoupený obrázek patří do levnější či dražší kolekce.

Obrázků z levnější kolekce bylo zakoupeno 88%, dražší 12%. To odpovídá rozložení cen mezi obrázky, které nabízíme. Pokud se podíváme na absolutní cenu, tak velká většina obrázků stála 4 kredity nebo méně (cca 189 Kč), a to 79%. 20% stálo mezi 5 a 20 kredity, kde pak přibližně 2/3 stály do deseti kreditů, zbytek pak 12–15. Jen tři nákupy byly dražší než 30 kreditů – všechny 3 byly na rozšířenou licenci (shodou okolností se ve všech případech jednalo o blueprinty aut).

Z toho vyplývá, že pokud je cena obrázku přibližně do 10 kreditů (cca 250 Kč), uživatel je ochoten zaplatit i vyšší cenu za obrázek z vyšší kategorie, i když může v databázi najít podobný obrázek v kategorii levnější. Raději si zkrátka vybere ten, který se mu více líbí. Pokud je cena obrázku vyšší (u nás v databázi spíše výjimečně), uživatelé jsou již trochu opatrnější.

Když jde o nákup, je vůbec vidět, že jsou uživatelé velmi pozorní. Ač se automaticky nabízí ke stažení obrázek v originální velikosti, opravdu jej zakoupí jen necelých 10% uživatelů. Uživatelům tedy nečiní problém překliknout na velikost podle toho, kterou reálně potřebují. Vedou nejmenší velikosti, možná i jejich nízké ceně: nejmenší (0,1 Mpix) s 23% a o něco málo větší velikost (0,5 Mpix) s 28%. Z toho se dá usuzovat, že nadpoloviční většina obrázků je určena k webovému použití (tyto obrázky jsou příliš malé pro tisk). Na druhém stupni jsou střední velikosti – 2 Mpix (12%) a 4 Mpix (18%). Nižší počet stažení dvoumegapixelové velikosti je způsoben tím, že ne všechny obrázky v této variantě nabízíme. Větší velikosti mají jen menší pokrytí – 8 Mpix využilo 7% uživatelů, 12 Mpix 4% a stejně tak i největší nabízenou velikost, 15 Mpix a více. Je tedy zřejmé, že není potřeba shánět fotoaparáty s větším a větším rozlišením – velká většina obrázků se stejně prodá ve velikosti do 8 Mpix (90%, pokud nezapočítáváme vektorový formát).

Copy-space

Ještě nás zajímalo, zda lidé nakupují obrázky s místem na text, tzv. Copy-space. Ze statistiky vyplývá, že prostor na text příliš velkou roli nehraje – typických copy-space obrázků se prodala jen 3%. Designéři si zřejmě pak obrázek upraví podle potřeby a místo na text si přidají sami (speciálně u obrázků na bílém pozadí).

Shrnutí?

• Pokud to focený objekt kompozičně umožňuje, foťte o něco raději obrázky na šířku než na výšku.
• Panoramata prakticky nemají smysl.
• Není třeba vytvářet mnohapixelové obrázky, standardních 8 Mpix postačí.
• Vektorové ilustrace se prodávají dobře především převedené do JPG.
• Pokud můžete ovlivnit cenu, snažte se, aby (speciálně menší velikosti obrázku) nestály více než v přepočtu 200 Kč
• S necháváním místa na text (copy-space) si nemusíte příliš dělat hlavu