Dlouho se mi nestalo, abych měla z nějaké knížky takto smíšené pocity. Na jedné straně mi přinesla spoustu zajímavých podnětů k zamyšlení a diskusím s kamarády i známými, některé informace využiju i při své práci. Knížku jsem ale četla víc než měsíc a chvílema jsem se na to fakt chtěla vykašlat. Stylem výkladu mi autoři připomněli má akademická léta, kdy jsem smolila svou disertační práci. Bohužel zůstali trochu na akademické úrovni, což je podle mě velká škoda, protože tento styl může být překážkou tomu, aby se o jejich skvělých myšlenkách dozvěděla opravdu široká veřejnost.
Erik Brynjolfsson a Andrew McAfee působí jako vědci v instituci Center for Digital Business Massachusetského technologického institutu (MIT). Není tedy divu, že kniha Druhý věk strojů je úplně jiné čtení, než třeba Restart nebo mé oblíbené kousky od Austina Kleona. Tihle chlápci jako správní vědci sází především na hojnost pramenů, takže jejich předpovědi mají solidní základ a necucají si je jen tak z prstu. V některých případech se navíc opírají o vlastní zkušenosti s některými inovativními produkty či službami (Google automobil, Waze, Siri, aj.).
Pro přehlednost je text knížky rozdělen do patnácti kapitol a dalších podkapitol, poznámky i zdroje jsou uvedeny na konci spolu s šikovným rejstříkem. Osobně bych uvítala další členění textu a více grafických prvků.
Asi třetina knížky je věnována technologickému pokroku, inovacím, schopnostem strojů a digitalizaci. Občas jsem se ztrácela, protože nejsem zrovna hi-tech guru, ale bylo to pro mě hodně užitečné, protože jsem konečně pochopila, jak vznikly některé moderní technologie, proč se některé oblasti rozvíjejí rychleji než jiné. Celá kapitola je například věnována Moorovu zákonu, který našel uplatnění i v jiných oblastech vývoje digitálních technologií než počet tranzistorů v integrovaných obvodech.
V další části knížky pak autoři řeší, jak se projevují dříve uvedené trendy v ekonomice i ve společnosti. Některé dopady jsou pozitivní (můžeme si toho hodně koupit a hodně toho máme zadarmo), jiné však tak příznivé nejsou – rostoucí skupině lidí klesají příjmy a jsou ohrožení nezaměstnaností. V knížce se hodně řeší, kdo jsou ti vítězové, jaké schopnosti a dovednosti mají (popř. vstupní podmínky), kdo jsou poražení a proč.
Chlapíci jsou optimisté, neházejí flintu do žita. I když vidí spoustu problémů, věří, že se s nimi vypořádáme a čekají nás skvělé věci. Nabízejí řadu doporučení pro jednotlivce i politiky, aby zvládli “udržet” krok, nerozšiřovali řady těch poražených, prostě dostali z pokroku to pozitivní a dokázali eliminovat problémy jako je nezaměstnanost či chudoba.
Jaký je tedy závěr?
Tahle knížka není úplně pro každého, běžný čtenář se v ní bude trochu ztrácet. Místy jsou autoři až příliš vědečtí a zahlcují mnoha odbornými termíny. Chápu, že to asi v některých případech jinak nešlo, ale na mě to bylo trochu moc. Myslím, že knížka klidně mohla být i stručnější – méně okecávek a méně opakování.
I přes uvedené nedostatky považuji tuto knihu za skvělý kousek a určitě se k ní budu hodně vracet. Líbilo se mi pozitivní ladění knížky, ocenila jsem přístup autorů, který nestaví lidi proti strojům, ale spíš ukazují cesty, jak vyniknout, jak se neztratit, jak získat více díky zapojení lidí i strojů.
Autor recenze: Lucie Václavková
Hodnocení: 9/10
Erik Brynjolfsson a Andrew McAfee: Druhý věk strojů. Práce, pokrok a prosperita v éře špičkových technologií. Jan Melvil Publishing 2015, 296 stran, 329 Kč, ISBN: 978–80–87270–71–4
