Už několik let dělám na podzim s dětmi zvířátka z kaštanů, žaludů, šišek a klacíků. Protože z materiálů značně převládají žaludy (díky několika vzrostlým dubům jich máme na zahradě více než dosti), říkáme jim dubánci. Letos se mi to ale trochu vymklo z rukou. Nasdílel jsem totiž několik letošních modelů na twitter a facebook a tyto fotky sklidily nebývalý úspěch. Takto povzbuzen, pokračoval jsem nadšeně v tvorbě. A protože se mi moc nelíbilo, jak výsledné fotky vypadají, tak jsem se trochu více zaměřil na jejich kvalitnější provedení – dodal jsem nějaké kulisy, obrázek na pozadí, nasvícení… no prostě jsem si začal hrát.
„Dubánci 2015“Pokračování článku
Na světě je spousta výborných kreativních, ba přímo geniálních umělců, kteří vytváří neskutečná díla. Bohužel spousta z nás má introvertní povahu a tak se mnohdy stane, že zůstaneme nedoceněni, že si naší práce nikdo nevšimne. A přitom je to v dnešní digitální době tak snadné se prosadit, dát o sobě vědět (pokud tedy něco umíte). Stačí jen pravidelně ukazovat ostatním, na čem právě pracujeme.
O této knize jsem na Twitteru slyšel spousty chvály (stejně jako o dalších knihách nakladatelství Jan Melvil publishing – mají ty sociální sítě prostě zmáklý), takže jsem se vypravil do obchodu, že se na ni před vánocemi podívám.