Dallas Hartwig, Melissa Hartwig: Jídlo na prvním místě

Dallas Hartwig, Melissa Hartwig: Jídlo na prvním místěU mě bylo jídlo vždycky na jednom z předních míst – často a rád si pošmáknu na nějaké dobrotě, v práci celé dopoledne brouzdám po poledních meníčkách a pečlivě vybírám, kam půjdeme na oběd a doma pak nezanedbatelnou dobu trávím v kuchyni (opulentní druhá večeře před půlnocí není u nas nic nezvyklého).

Zdravou stravu jsem dříve moc neřešil – přišlo mi, že čím je jídlo „zdravější“, tím je hůře stravitelné a méně chutné. Až před pár lety můj zájem o toto téma nastartoval pořad Jste to co jíte. Od té doby jsem o jídle začal trochu více přemýšlet a pídit se po informacích. Další pokrok nastal, když začala manželka navštěvovat výživovou poradkyni – najednou jsme se na jídlo začali dívat z hlediska tuků, sacharidů a vlákniny.

Pořád mi nebyly jasné některé mechanismy spalování tuků a sacharidů a do toho jsem si přečetl jednu nadšenou recenzi knihy Jídlo na prvním místě, ve které byla tato problematika zmíněná, takže jsem si ji pořídil a přečetl.

Kniha hned ve své první části popisuje, co se vlastně děje v těle s tím, co sníme, jak funguje mechanismus hladu / nasycení, jak a kdy se cukr ukládá tuk a kdy se zase spaluje, jak se chovají zdravé a nezdravé potraviny, jak s cukry pracuje zdravé a nezdravé tělo. Proč nefungují diety, jak pracují hormony – inzulín, leptin, glukagon a kortizol (to byla pro mě asi nejzajímavější část celé knihy a halvní důvod proč jsem se do ní pustil).

V další části autoři vysvětlují proč jsou některé běžné (a běžně považované za nezávadné) potraviny škodlivé. A že jich je docela dosti: cukr, sladidla, alkohol, oleje ze semen, obiloviny, luštěniny, mléko. Když jsem kapitolu dočetl, docela jsem se zděsil, protože z mého jídelníčku skoro nic nezbylo – co mám tedy jíst? Naštěstí mi na to odpověděla další kapitola – přehled potravin podporující zdraví (maso, ryby, vejce, zelenina, ovoce, tuky).

Poslední část se pak věnuje plánování jídelníčku (jak velké porce, jak často) a popisu programu Whole30 – co přesně tento program obnáší (30 dní jíst jen knihou povolené potraviny – v podstatě se jedná o paleodietu/stra­vu, o které už jste asi slyšeli) a jak se tento program může projevit na vašem těle (co budete v jednotlivých fázích programu zažívat, jak se budete cítit).

V závěru pak najdete několik receptů (včetně barevných fotek na křídovém papíře) a stručný přehled doporučených kombinací bílkovin, tuků a zeleniny. Trochu mě zklamalo, že součástí knihy není ukázkový jídelníček alespoň na několik prvních dní, naštěstí kniha v závěru obsahuje alespoň přehled webů v češtině, kde není o podobné informace nouze (blogy, diskusní fóra).

Posledních 17 stránek před rejstříkem je vysázeno malým písmem a obsahuje přehled vědeckých výzkumů a prací, na které se autoři v textu knihy odkazují (pokud něco nemají vědecky podloženo, tak to výslovně uvedli).

Ale abych jen nevychvaloval – rušivě, příliš optimisticky a přehnaně „americky“ na mě působily zázračné zážitky absolventů Whole30 na začátku každé kapitoly (od té třetí už jsem je ani nečetl), myslím si, že český překlad by se mohl bez těchto ukázek obejít, kniha by pak působila seriózněji (ale to je jen můj dojem).

Whole30 - Jídlo na prvním místě

Whole30 (program, který kniha popisuje) není žádná dieta, je to v podstatě kompletní změna jídelníčku a hlavně změna standardního pohledu na jídlo – to je hodně důležité si uvědomit. Sám jsem s tím měl docela problém: po dočtení jsem marně přemýšlel, co „normálního“ si dávají absolventi této „výzvy“ na snídani – protože cereálie, mléko i pečivo jsou špatné a ovoce nevhodné – nic mi kromě vajíček z klasických snídaní nezbylo. Teprve v ten moment jsem si uvědomil, jak pevně jsou některé stravovací návyky v hlavě zakotvené. Ve whole30 neexistují pojmy jako snídaně, oběd a večeře, ale první jídlo, druhé jídlo a třetí jídlo, přičemž každé se skládá z porce bílkovin, tuků a sacharidů, takže proč si nedat stejka na snídani?!

Máte-li zdravotní problémy, nebo potřebujete zhubnout, začít žít zdravě, Jídlo na prvním místě a program Whole30 bude pro vás dobrá volba. Osobně se do tohoto programu nepustím, ale budu se alespoň snažit ty závadné potrvainy trochu omezit. Úplně vynechat je nechci, protože mě k tomu momentálně nic netlačí, miluji čerstvé pečivo, alkohol, luštěniny a v neposlední řadě jsem děsně línej. Tím ovšem nechci říci, že mi kniha nic nepřinesla – právě naopak, poodhalila mi mnohá tajemství zdravé výživy a hlavně fungování lidského těla. A kdo ví, třeba se jednou do Whole30 nakonec pustím, ten stejk na snídani mě docela láká.

Hodnocení: 10/10

Dallas Hartwig, Melissa Hartwig: Jídlo na prvním místě; Jan Melvil Publishing 2014, 336 stran, 329 Kč, ISBN: 978–80–87270–67–7

Petr Václavek

Zobrazit příspěvky od Petr Václavek
Grafik na volné noze, kterého živí kreslení pro zahraniční microstock fotobanky, příležitostný fotograf, tvůrce dubánků, velký lenoch, čajopijec, a vášnivý čtenář.

3 Komentáře

  1. Tomáš Baránek
    6. 11. 2014

    Děkujeme za recenzi! Já jen dodám, že motivační „výkřiky“ absolventů programu vyřadit nelze, naše smlouva o vydání v češtině zakazuje jakkoli text měnit. Jsem ale přesvědčený, že jsou to výkřiky skutečných lidí, aspoň podle odezvy, kterou má kniha i u nás (viz například námi spravovaná stránka http://jidlona­prvnimmiste.cz).

    V tuto chvíli jsme obdrželi upravenou verzi knihy – autoři totiž mezitím přistoupili na argumentaci čtenářské i odborné obce a „povolili“ bílé brambory. Kniha bude upravena a my vydáme dodatek. Vlastníkům elektronické verze se kniha aktualizuje sama.

    Omlouvám se za dodatečné „promo“ a ještě jednou děkuji za recenzi.

    Tomáš Baránek, nakladatel

    Odpovědět
  2. Petr Václavek
    6. 11. 2014

    Díky za reakci, rozhodně nezpochybňuji pravdivost zážitků absolventů programu Whole30 – věřím, že jsou skutečné, věřím, že když člověk změní své stravovací návyky, tak se můžou dít nečekané zázraky. Jen jsem na tyto motivační americké praktiky trochu háklivý – podobně mi vadí u motivačních knih, když jsou některé myšlenky pořád dokola opakovány (američané asi mají delší vedení :))

    Odpovědět
  3. Ala
    23. 2. 2015

    Nemajú dlhé vedí, možno sú lenivý. Petr zase motivuje ostatných.

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Skočit na začátek stránky