Moje právě dočtené knihy

Níže jsou automaticky generované seznamy mých několika rozečtených a desíti naposledy přečtených knih, včetně komentářů a hodnocení. Veškeré údaje jsou z mého profilu na serveru www.knihi.cz.

Právě čtu

Financování vlastního bydlení Pište správně česky poradna šílených korektorů Nejčastější chyby v angličtině a jak se jich zbavit

Právě jsem dočetl

Já: 90 %
Ostatní: 92 %

George R. R. Martin: Tufova dobrodružství

Tufova dobrodružstvíPo delší době zase jedná dobrá sci-fi, u které se člověk zasměje a pobaví. Celkem pět delších příběhů Havilanda Tuffa, který se pomocí nalezené Archy snaží zachraňovat různé světy. Knihu musím jednoznačně pochválit, neboť jednotlivé povídky měly docela překvapivé pointy a byly hodně čtivé.

Žánr: sci-fi
Přečteno: 02.03.2010 - 06.03.2010
Anotace: Tisíc let putuje kosmická archa Vesmírem. Její posádka je dávno po smrti, ale náklad čeká na svého osvoboditele. Je to však děsivý náklad, zmrazené zárodky těch nejhorších oblud a netvorů z celé galaxie. Jestliže je někdo probudí k životu dojde k nejhoršímu a peklo bude jen rajskou zahradou. A přesně to se povede Havilandu Tufovi, dobráckému obrovi, vesmírnému obchodníčkovi, který miluje nade vše pivo a je pronásledován věčnou smůlou. Tuf si se zvířaty rozumí daleko lépe než s lidmi. V knížce se nachází celkem pět příběhů z galaktického obludária.

Já: 85 %
Ostatní: 85 %

Greg Bear: Hudba krve

Hudba krvePrvní polovina knihy mi připoměla jeden z dílů seriálu Krajní meze, šel z toho mráz po zádech... Ale tam, kde v seriálu hlavní hrdina plný nanobotů umírá, se v knize děje něco jiného - najednou se celý styl mění, už nejde o hlavního hrdinu, ale o to, co se stane s lidstvem. Bylo to zajímavé počtení, ale ke konci už to bylo na můj vkus trochu moc abstraktní.

Žánr: sci-fi
Přečteno: 25.02.2010 - 28.02.2010
Anotace: Vergil Ulam byl géniem překračujícím hranice biologie. Pracoval na restrukturalizaci buněk lidského organizmu. Inteligentních buněk. Protože Genotron, firma, ve které pracoval, ukončila jeho revoluční vědecký program, Vergil se rozhodl navzdory všemu zachránit své životní dílo. Vybral si nejjednodušší a nejprostější způsob – umístil inteligentní buňky ve vlastní krvi. Zpočátku jsou důsledky činnosti inteligentních lymfocitů skoro jako zázraky v malém: Vergilův zrak se vylepšil a on sám se stává vzorem zdraví a sexuální výkonnosti. Ale pak se začínají dít velmi neobvyklé věci. Buňky se množí, postupně předělávají i ty „obvyklé“, a vytvářejí vysoce komplikovaná společenství. Vergil Ulman se stává jejich vesmírem. Vesmírem složeným z buněk. Buněk inteligentních, zkoumajících a experimentujících. Buněk, které velmi rychle odhalují existenci jiných lidí i „vnějšího“ světa. Buněk, které rozhodly, že teď je čas ZMĚN…

Já: 90 %
Ostatní: 63 %

Patrick Zandl: Flotila Země

Flotila ZeměTrochu jsem se bál nízkého hodnocení této knihy ostatními, ale zvědavost, jak si Patrick Zandl (jehož blog pravidelně čtu na internetu) poradil s jiným žánrem mě přesvědčila knihu koupit a začít číst. A musím přiznat, že jsem rozhodně nebyl zklamán - byl to masakr. Celá kniha je víceméně jen a jen o jedné velké bitvě pozemš'tanů s mimozemšťany - každou chvíli se v ní seznámíte s několika novými postavami, načež o pár stránek dál už nejsou mezi živými. Je to akce, je to skvělá oddechovka, ale neberte si ji večer do postele, jinak nepůjdete spát dokud Flotila nezvítězí (neštěstí je to knížka útlá).

Žánr: sci-fi
Přečteno: 22.02.2010 - 23.02.2010
Anotace: Válka. Odkudsi z vesmíru se vynoří mimozemšťané a letí sežehnout Zemi svým smrdutým dechem. A na druhé straně existuje Flotila Země, která se jim postaví. Kniha vlastně není o ničem jiném, než o jedné jediné bitvě a spoustě umírání. Nenajdete tu časoprostorové paradoxy, frankensteinská monstra - jen techniku, o které byste věřili, že je lidstvu skoro na dosah ruky. Ve Flotile se spojuje úsilí tisíců známých i neznámých lidí, Flotila nesleduje jednu jedinou osobu, ale přeskakuje z osoby na osobu a klouže po těchto osobách kupředu v čase, protože dějiny netvoří jednotlivci, ale celé lidstvo.

Já: 70 %
Ostatní: 90 %

Leo Rosten: Pan Kaplan má stále třídu rád

Pan Kaplan má stále třídu rádV malých dávkách je tato kniha super, ale pokud to čtete celé, je to pořád na jedno brdo - prostě jen srandovní komolení jazyka. Je to vtipné, ale po padesáti stránkách už toho máte docela dost a ani se nezasmějete. Děj veškerý žádný.

Žánr: humor, satira, komiks
Přečteno: 07.02.2010 - 17.02.2010
Anotace: Jedna z nejoblíbenějších humoristických knih tohoto století v kongeniálním překladu Antonína Přidala. Humor je postaven především na zápase přistěhovalců do USA s angličtinou a na jejich urputné vážnosti, se kterou dospělí ke svému vzdělávání přistupují.

Já: 82 %
Ostatní: 82 %

Leoš Kyša: Poutník z Mohameda

Poutník z MohamedaŽádné složité čtivo, jednoduchá, dobrá a hodně akční sci-fi oddechovka do MHD (ale bacha abyste nepřejeli svou zastávku tak, jak se to stalo mně).

Žánr: sci-fi
Přečteno: 03.02.2010 - 05.02.2010
Anotace: Vesmír, v němž vládnou muslimové, nabízí velmi zajímavé obchodní příležitosti. Tedy pokud se živíte pašováním zakázaného alkoholu a pornografie. Daniel Kalandra je ovšem více než jen pouhý pašerák. Je také velmi schopný terorista, kterému se podařila nejlepší akce v novodobých dějinách lidstva. Jeho schopnosti chce nyní využít někdo daleko horší, než jsou muslimové, přičemž ne je odpověď, kterou nechce za žádných okolností slyšet…

Já: 70 %
Ostatní: 90 %

Haruki Murakami: Norské dřevo

Norské dřevoČekal jsem asi něco jiného a ještě navíc jsem měl po všech těch vychvaujících recenzích přehnaná očekávání. Takže u mě kniha moc nezabodovala. Čtivé to docela bylo, ale rozhodně to nebylo nic, co bych si chtěl přečíst podruhé.

Žánr: beletrie
Přečteno: 25.01.2010 - 30.01.2010
Anotace: V románu nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti se skrývá fantastický, romantický i tragický milostný příběh; čtenář však „neunikne“ směsici japonských reálií, psychologickým portrétům hrdinů ani scénám vášně a nespoutaného sexu.

Já: 85 %
Ostatní: 88 %

David Allen: Mít vše hotovo

Mít vše hotovoKniha o technice GTD (Getting Things Done), aneb jak si zorganizovat svou práci a své projekty, abyste nad nimi měli přehled. O této technice jsem už hodně slyšel a v brzké době ji hodlám nasadit - tak jsem docela zvědav, jak se uplatní. Každopadně, kniha mi přišla zbytečně moc okecávací, některé pasáže se tam dokola opakují a naopak mi tam chybělo nějaké stručné závěrečné shrnutí postupu se všemi doporučeními. A pak také tipy na dobrý software pro tuto techniku.

Žánr: učebnice, encyklopedie
Přečteno: 13.01.2010 - 22.01.2010
Anotace: Nestíháte? Přetéká vám kalendář odsouvanými úkoly? Přemýšlíte v noci, na co jste kde zapomněli? Povalují se vám po stole hromádky nevyřízených písemností? Pokud jste na předchozí otázky odpověděli spíše kladně, tato kniha pro vás bude užitečná. Metoda GTD (Getting Things Done) od Davida Allena za vás samozřejmě práci neudělá. Ukáže vám ale cestu, jak si své úkoly vytřídit a naplánovat tak, abyste jejich plnění zvládali v klidu, bez stresu, a tedy maximálně efektivně. Přidejte se k manažerům firem Sony, Lockheed Martin, Microsoft a dalšímu milionu uživatelů metody GTD a nechejte se tak jako oni školit guruem moderního workflow managementu.

Já: 95 %
Ostatní: 55 %

Miroslav Žamboch: Líheň

LíheňLíheň se čte jedním dechem (ostatně jako všechny knihy tohoto autora). Já ji teď dočetl podruhé a líbila se mi snad ještě více. Kdo má rád Kulhánka, měl by si tuto knihu určitě přečíst (ostatně je částečně také o něm).

Žánr: sci-fi
Přečteno: 05.01.2010 - 09.01.2010
Anotace: Marika Zaháňská, mladá sportovně založená žena, pracuje jako asistentka na vysoké škole. Kromě problémů v osobním životě a občas přečerpaného bankovního konta žije relativně spokojeně a všedně - do chvíle, než v uličkách za Knížecí na Praze 5 narazí na ozbrojeného násilníka a také na mladého muže, který ji pomůže z nesnází. Setkání otáčí její život vzhůru nohama, v průběhu hodin se dostává mezi mlýnská kola americké rozvědky pátrající po kufříkových atomových bombách a rusko-české mafie čelící nepříteli, proti němuž je CIA partou trampů na výletě. A tajemství, smrt nebo život, se ukrývá právě v Praze...

Já: 100 %
Ostatní: 100 %

Monika Polehňová: Trpaslíkov

TrpaslíkovPerfektní čtení (deník) ze života jedné rodinky. Hlavní náplní jsou zejména bombastické hlášky tříleté "mladší" dcerky autorky. Kdo má děti v tomto věku, tak si to dovede alespoň částečně představit. Kdo nemá, tak se bude bavit zaručeně také.

Žánr: beletrie
Přečteno: 10.12.2009 - 03.01.2010
Anotace: Na první pohled a na první počtení by se mohlo zdát, že je Trpaslíkov jen jedna z dalších knih zachycující život jedné ženské na mateřské. Omyl. Trpaslíkov je plnotučným opisem právě trpasličího života se vším tím hledáním, tápáním, objevováním, úžasem, prolínáním s dospěláckým světem, s charakteristickým trpasličím slovníčkem, přátelstvím mezi pidilidmi a hlavně, a to především, s neopakovatelným a kouzelným humorem. V Trpaslíkově se budete smát. Hodně smát. Možná vás přinutí i trochu přemýšlet nebo vzpomínat. A když se naladíte na tu trpasličí notu pořádně, třeba si řeknete: „Sakra, a kam se poděla moje radost z první jarní pampelišky?!“ A víte co? Někde mezi řádky bude. Ta vaše ztracená radost. Protože malí trpaslíci řeší jen opravdový věci. Protože malí trpaslíci VÍ, že KAŽDEJ den může být něčím dobrej. A když to ví oni, najdeme to v sobě i my.. Takže: Trpaslíkov je kniha o dvou velmi důležitých lidech – Mladší a Pepkovi. Jsou jim 2 – 3 roky, zbytek světa jim tiše sekunduje a nelze je nemilovat :O) Takže podruhé: Trpaslíkov je také kniha o méně důležitých lidech, jako jsou rodinní příslušníci a přátelé hlavních hrdinů. Nejsou sice tak pohotoví, vtipní a nemají tak osobitý slovníček, ale s trochou dospělácké dobré vůle, lze milovat i je ;O)

Já: 88 %
Ostatní: 77 %

Michal Viewegh: Povídky o lásce

Povídky o láscePovídky se mi líbily hodně, ač mi občas chyběla pointa, či nějaké drobné závěrečné vysvětlení. Připravte se na to, že povídky jsou hodně reálné, ale stále zajímavé a hutně napsané.

Žánr: beletrie
Přečteno: 25.12.2009 - 31.12.2009
Anotace: Milenci mladí i mnohem starší, manželé a exmanželé, staří mládenci a vdovy, vášně přiznané i skrývané, ale třeba také složitý vztah syna a umírajícího otce, zkrátka láska v nejrůznějších podobách a odstínech - takové je základní téma nové knihy nejpopulárnějšího současného českého spisovatele Michala Viewegha. Ve všech šestnácti povídkách autor využívá svých stylistických a kompozičních dovedností a výše naznačenou tematickou pestrost vynalézavě doplňuje širokou škálou prostředků vypravěčských. Šťastnou i odvrácenou tvář lásky pozoruje Viewegh nejen s porozuměním, ale rovněž s tradičním ironickým nadhledem, takže občasný smutek či melancholii těchto krátkých próz téměř vždy "povinně" provází humor slovní i situační…

Další viz. knihi.cz

Komentáře

Přidej komentář

Pište prosím slušně, s diakritikou a k věci. Dodržujte pravidla a využijte možnosti formátování uvedená pod formulářem.

Email nebude zveřejněn

Pravidla a možnosti formátování

  • Nepoužívejte HTML značky, blog podporuje formátování texy. Nový odstavec získáte 2x odřádkováním, odkaz: "text odkazu":odkaz, **tučně**, *kurzíva*
  • Adresy začínající na http:// budou automaticky převedeny na odkazy
  • Jediné dvě povinné položky formuláře jsou Jméno a zpráva
  • Na předchozí komentáře odkazujte zápisem [2]

 

Sekce