VÁCLAVEK WEBLOG

Ač poslední dobou sem moc nestíhám psát nové články, na ohlednutí za svým čtenářským rokem 2017 si čas udělám. Podle profilu, co si udržuji na serveru databazeknih.cz jsem letos přečetl skoro 60 knih, což je jen o pár kousků více než loni… tedy ne že by to něco znamenalo. Čtení mě pořád baví a dokážu si na něj vždycky chvilku najít (většinou večer před spaním, nebo cestou z/do kanceláře).

Mám rád grafické výzvy – donutí mě totiž kreslit na nějaké téma. Když nemám téma zadané, tak jen přemýšlím co kreslit a nakonec nenakreslím nic. Takhle o tématu dlouze přemýšlím – třeba celý den – a večer pak k tomu sednu a kreslím. Kreslících výzev jsem se v minulosti docela často zúčastnil, ale snad nikdy jsem žádnou nedodělal. Většinou mě buď přestaly bavit a nebo jsem je časově nestíhal.

Kdo mě zná, nebo alespoň sleduje na mém blogu či sociálních sítích, tak ví, že jsem se webařinou živil více než 10 let. V době psaní tohoto článku je to ale už šest let, co jsem pověsil tuto práci na hřebík a šel na volnou nohu dělat fotobankového grafika. Od té doby si weby nevydělávám, zakázky nepřijímám a jen sem tam si nějaký vytvořím pro sebe a své vlastní projekty. Není to určitě žádná hitovka – používám postupy, co jsem se v minulosti naučil, na studování a zkoušení novinek prostě nemám čas. Maximálně tak po očku sleduji, kam se vývoj ubírá a občas něco „obšlehnu“. Proto jsem byl přímo nadšen, když jsem se dozvěděl, že Martin Michálek vydal zase knížku o aktuální tvorbě webů (ta předchozí – Vzhůru do CSS3 se věnovala novinkám v kaskádových stylech). Bude to totiž pro mě snadný způsob, jak si doplním své chybějící vědomosti a hlavně budu pak vědět, kam se podívat, až budu něco z těch moderních technologií zase potřebovat.

Po delší době jsem opět trochu přizdobil stěny našeho obyváku a svou záchodů. Využil jsem k tomu nabídku Jitky z webu cutblog.cz a zapojil jsem se do bloggerské soutěže Vymysli TAKY NĚCO zaměřené na využití řezacího plotteru.

Jako každý rok i letos jsem se rozhodl sepsat přehled těch nejzajímavějších knih, které jsem za uplynulých 12 měsíců přečetl. Nevím čím to je, ale těch nadprůměrných bylo letos nějak málo a ke konci roku mě čtení moc nebralo. Ani nepamatuji kdy naposledy jsem nad ránem dočítal nějakou knihu. Možná kvůli tomu jsem těch knih přečetl jen 45. Budu se muset poohlédnout po něčem napínavějším.

Když jsem na síti zaznamenal, že Petr Staníček (Pixy) chystá knihu o webdesignu, zaradoval jsem se. Když jsem totiž začínal s tvorbou webů na konci minulého tisíciletí, byl Pixy jednou z předních postav české blogosféry, a jeho web pomohl a usměrnil nejednoho tápajícího tvůrce stránek Na rozdíl ode mě ale Pixy zůstal webdesignérskému řemeslu věrný a pracuje v oboru dodnes. Takže kdo jiný – povolanější – by mohl napsat českou knihu o webdesignu?!

Když jsem poprvé spatřil obálku této knihy a prohlédl si také web autora napadlo mě, že se jedná jen o převod nějaké letité knížky do jejího elektronického formátu. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že jde o novinku (vydáno v lednu 2016). Neodolal jsem, začal jsem se pídit po detailech a nakonec jsem si ji sehnal na recenzi. Říkal jsem si, že přece nebudu soudit knížku podle vzhledu.

Nedávno skončil můj čtvrtý rok na volné noze a je potřeba jej trochu zrekapitulovat, zavzpomínat a zamyslet se nad tím, co se za ten rok seběhlo. Vzhledem k tomu, že jsem na volné noze pouze jednou nohou a druhou jsem na rodičovské dovolené, nemám na práci až tolik času, kolik bych si přál (nestěžuji si, jen konstatuji :)) Ale v průběhu tohoto roku už možná nastoupí nejmladší do školky, případně dopadne nějaké hlídání, tak času snad bude více.

Letos jsem se rozhodl, že sepíšu přehled nejlepších knih, které jsem v tomto roce přečetll ještě před jeho koncem – třeba tento seznam použije někdo pro nákup čtivých dárků.

Zatím jsem letos přelouskal 56 knížek, ale do konce roku ještě určitě pár kousků zvládnu. Přiznávám bez mučení, že v tom je asi 10 knih, které jsem četl již někdy dříve – docela rád se po letech k některým opakovaně vracím.

Už několik let dělám na podzim s dětmi zvířátka z kaštanů, žaludů, šišek a klacíků. Protože z materiálů značně převládají žaludy (díky několika vzrostlým dubům jich máme na zahradě více než dosti), říkáme jim dubánci. Letos se mi to ale trochu vymklo z rukou. Nasdílel jsem totiž několik letošních modelů na twitter a facebook a tyto fotky sklidily nebývalý úspěch. Takto povzbuzen, pokračoval jsem nadšeně v tvorbě. A protože se mi moc nelíbilo, jak výsledné fotky vypadají, tak jsem se trochu více zaměřil na jejich kvalitnější provedení – dodal jsem nějaké kulisy, obrázek na pozadí, nasvícení… no prostě jsem si začal hrát.