Projekt ERCase - Uživatelská dokumentace

Knihovna comctrl32.dll obsahuje velké množství standardních ovládacích prvku systému Windows. Bohužel obsahuje také chyby, kterými produkty vytvořené v Delphi či C++ Builderu trpí například tím, že se špatně případně vůbec nezobrazují ikonky. Z toho důvodu je aktuální opravná verze dostupná na webu společnosti Microsoft: http://www.microsoft.com/msdownload/ieplatform/ie/comctrlx86.asp případně na instalačním CD v adresáři SERVIS soubor 50comupd.exe.

Aplikace byla koncipovaná tak, aby běžela na operačním systému Windows 2000 hlavně z důvodu chyb v dřívějších operačních systémech.

V žádném případě tím ale není řečeno, že by produkt na jiné platformě než Windows 2000 neběžel, ale pouze to, že tam nemusí pracovat tak, jak bylo zamýšleno právě díky výše zmíněným problémům.

Jestliže si vytvoříte prázdný model nebo otevřete model dříve uložený, můžete ihned začít vkládat nové objekty, upravovat stávající včetně jejich odstraňování.

Nejdůležitější částí v této kapitole bude paleta s objekty, které slouží k modelování (viz obrázek 4.3.).

Vyberte do začátku poznámku a umístěte ji do otevřeného modelu. To lze provést dvěma způsoby. První je kliknutí myší na obrázek poznámky v paletě modelování a následné kliknutí do okna modelu. Tím se vytvoří poznámka předem daného rozměru. V případě, že chcete velikost sami určit, opět nejprve vyberte poznámku v paletě modelování a následně stiskněte levé tlačítko myši v okně modelování, pak určete velikost (při pohybu myši se zobrazuje obdélník, který ukazuje výslednou velikost) a nakonec tlačítko myši pusťte.

Pokud je objekt vybraný (obsahuje kolem sebe kotvící body), lze jeho velikost dodatečně měnit (pozor, velikost lze měnit jen u některých objektů).

Stejně, jako můžeme měnit velikost některých objektů, můžeme měnit i jejich pozici a to prostým přetažením myši. Při přesunu objektů se tento nepřesouvá celý, ale pouze obrys. Po upuštění tlačítka myši teprve dojde k opravdovému přesunu.

Protože ne každý objekt z palety modelování lze do okna modelu přímo vložit, je na času představit si jednotlivé objekty podrobněji i s popisem:

ERCase umí pracovat se schránou (clipboard) stejným způsobem jako většina ostatních aplikací. Jsou to operace kopírování, vyříznutí a vložení.

Ovšem k jedné odlišnosti přesto dochází a to v případě, kdy je na kopírovanou entitu navázána relace. Tato relace se totiž zkopíruje pouze v tom případě, že je kopírována i druhá relace, na kterou je navázána s původní. V opačném případě ke kopírování relace nedochází.

Seznam objektů (obrázek 4.4.) slouží k několika účelům.

Tento seznam je plně propojen s jednotlivými objekty v okně modelu, což je velmi důležité v případě, kdy model začíná narůstat a přehlednost je menší --- seznam objektů lze velmi jednoduše použít pro vyhledávání objektů jak v okně modelu tak naopak. V případě, že jste na některém z objektů v okně modelu a potřebuje jej nalézt v seznamu, stačí použít kontextové menu a zvolit položku Najít v seznamu. Podobně chcete-li nalézt například entitu v okně modelu, použijte podobně kontextové menu v seznamu případně na název poklepejte.

Poslední vlastnosti, které budou v tomto krátkém úvodu zmíněny, se týkají té nejzákladnější obsluhy.

V menu soubor jsou umístěny základní příkazy pro práci se soubory jako je jejich otevírání, zavírání, ukládání modelů, tisk a další. Je tam také obsažen seznam dříve otevřených souborů, který lze použít k rychlému znovuotevření dříve rozdělané práce.

Pokud nechcete mít zobrazen Seznam objektů (bližší popis viz kapitola oddíl nazvaný „Seznam objektů“), lze jej schovat a později opět zobrazit pomocí příkazu Seznam komponent. Podobně lze schovat pravítka podél okna modelu, seznamu chyb a jednotlivých palet v nástrojové liště.

Datový model si lze také nechat prohlédnout ve zmenšené či zvětšené podobě. K tomu slouží rozbalovací seznam v nástrojové liště s udáním procentuální velikosti.

Statistické údaje jako jsou počty entit, relací a podobně lze vyvolat v menu Informace, příkaz Informace o schématu.

Editace parametrů je speciální vlastnost zadávání a úpravy vlastností různých objektů jako je například entita, atribut a další. Protože tato editace probíhá vždy stejným způsobem, pouze jsou změněny parametry, které lze zadávat (index, typ, integritní omezení a další), bude způsob práce s tímto zadáváním popsán zvlášť. Postup bude předveden na vlastnostech entity (viz obrázek 5.1.).

Základem je okno se stromem na levé straně a editační okno na straně pravé. Ve stromu jsou tři druhy „uzlů“. První, označen obrázkem jednoho listu papíru, je koncový bod a v editačním okně jej lze nastavovat. Uzel označen obrázkem složky říká, že do něj lze přidávat nové uzly jako například indexy, trigger a další. Třetím typem jsou poduzly označené obrázkem se dvěma listy papíru. Tyto uzly obsahují další poduzly všech těchto tří uvedených typů.

Do uzlů typu složka lze přidávat nové prvky pomocí kontextového menu příkazem Nový, pomocí tlačítka, které je umístěno nad stromem nebo pomocí klávesy Insert. Podobně lze smazat prvek označený dvěma listy papíru pomocí kontextového menu a volbou příkazu Smazat, pomocí tlačítka, které je umístěno nad stromem, případně pomocí klávesy Delete.

Editace probíhá vždy na pravém, editačním panelu. Ten se mění v závislosti na typu údaje, který chceme měnit. Může to být vstupní řádka, seznam, zaškrtávací pole a další. V dolní části tohoto panelu je vypsána případná nápověda, co který parametr znamená.

Editace entity je jedna z nejkomplexnějších činností v aplikaci ERCase vůbec. Editační okno je vyvoláno pomocí poklepání na entitu případně z kontextového menu a položky Vlastnosti. Zobrazí se dialog podobný obrázku 5.1.. Obsahuje tři záložky, které budou popsány.

Na záložce Vlastnosti se zadává název entity, informace o tom, zda v modelu zobrazovat pouze toto jméno nebo jméno včetně atributů (lze měnit i kliknutím myši na malý čtverec v levého horním rohu entity) a dále následuje editace parametrů entity. Parametry, které lze nastavovat jsou závislé na zvolené cílové databázi. Editace se provádí podle pravidel uvedených v kapitole oddíl nazvaný „Editace parametrů“.

Editace atributů je velmi podobná editaci parametrů entity. Přidání atributu docílíte stiskem tlačítka Nový. Objeví se dialog podobný obrázku 5.4.. V tomto dialogu je potřeba zadat jméno atributu, jeho typ, informaci o tom, zda se jedná o součást primárního klíče a konečně nastavení typu atributu. Na záložce Vlastnosti se definují další možné parametry atributu. Editace se provádí podle pravidel uvedených v kapitole oddíl nazvaný „Editace parametrů“.

Editace atributu je v tomtéž dialogu jako zadávání atributu nového, pouze je potřeba zvolit tlačítko Změnit. Odebrání atributu se provede tlačítkem Smazat. Pořadí atributů lze změnit pomocí dvou šipek v pravé dolní části dialogu.

Na poslední záložce Poznámka (obrázek 5.3.) lze zadat k entitě libovolnou poznámku.

Relace je vztah mezi dvěma entitami. Poklepáním na relaci získáte editační okno podobně obrázku 5.6.. Obsahuje tři záložky, kde lze měnit či nově zadávat potřebné údaje.

Na záložce Vlastnosti lze zadat jméno relace (bude pak zobrazeno) a její vlastnosti, způsob editace je popsán v kapitole oddíl nazvaný „Editace parametrů“.

Na druhé záložce pojmenované Atributy (viz obrázek 5.7.) se definují sloupce, které jsou důležité pro vazbu z nadřazené a podřízené tabulce. Zadávání, které se vyvolá tlačítkem Nový, lze vidět na obrázku 5.8.. Tyto vazby lze samozřejmě editovat (tlačítko Upravit) či mazat (tlačítko Smazat). Pokud potřebujete, můžete si vyvolat editaci primární i sekundární entity (tlačítka Primární entita a Sekundární entita), která je popsaná v kapitole oddíl nazvaný „Entita“.

Na poslední záložce Poznámka lze k relaci zadat libovolnou poznámku.

Poznámka je určena k vlastnímu napsání delšího vysvětlujícího textu, který má být ihned viditelný při zobrazení modelu (ať již na obrazovce nebo na tiskárně).

Pokud chcete říct, že se poznámka vztahuje ke konkrétní entitě, lze pomocí objektu relace vytvořit šipku (viz obrázek 5.10.). Umístění šipky se provádí stejným způsobem jako umisťování relace pouze s tou výjimkou, že zde nezáleží na pořadí. Vždy se vytvoří pouze šipka od poznámky k relaci.

Objekt Text slouží k zobrazení krátkého, jednořádkového informačního textu (například to může být název projektu apod., viz obrázek 5.11.).

Zadání textu probíhá v dialogu, který je na obrázku 5.9..

Tento objekt je ještě používán v rámci názvu relace, bližší informaci viz kapitolu oddíl nazvaný „Relace“.

Poslední tři položky jsou pouze ke čtení (nelze je přímo upravovat). Databázový server je určen při vytváření nového modelu, datum zahájení prací je dán datem vytvoření modelu a datum poslední úpravy je upraven s každou změnou v modelu (přidání entity, změna atributu, …)

Ostatní položky jsou určeny k libovolnému použití uživatele a nejsou určena žádná pravidla určující obsah těchto položek. Dialog, který získáte poklepáním na objekt, je na obrázku 5.14..

Umístit vstupního bod lze pouze na entitu (viz obrázek 5.15. a stejně tak jeho odstranění probíhá přes kontextové menu entity.

V případě, že dojde k odstranění entity se vstupním bodem, dojde i k odstranění vstupního bodu.

Generování skriptu se provádí stejnojmenným příkazem z menu. Vygenerovaný skript se ihned zobrazí podobně jako na obrázku 6.1.. Tento skript lze ukládat na disk, vyhledávat v něm, editovat jej či si nechat zobrazit zvýrazněnou syntaxi SQL jazyka. V případě, že chcete zobrazit naposledy vygenerovaný skript, použijte příkaz Zobrazit skript.

Podobně jako skript si můžete nechat vygenerovat dokumentaci. Navíc máte možnost sami si určit, co vše se má generovat (viz obrázek 6.2.). Po stisku tlačítka Generuj se dokumentace vygeneruje do zvoleného adresáře a prohlédnout ji lze pomocí tlačítka Generuj dokumentaci. Zde je potřeba mít nainstalovaný prohlížeč HTML stránek (viz kapitola Kapitola 2., Požadavky na systém).

Aplikace ERCase v současné době podporuje reverse pouze z databázového stroje Oracle, ale díky architektuře lze jednoduše dopsat další.

Pro připojení se k databázi Oracle je třeba mít nadefinován ODBC profil. To je možné provést např. v Ovládacích panelech systému Windows. Jeho název spolu s jménem a heslem se pak použije v dialogu pro přihlášení k datovému zdroji (viz obrázek 6.3.). Pro instalaci ODBC ovladače pro Oracle je třeba mít nainstalovánu knihovnu Net8-client, která je standardní součástí instalace Oracle-client.

Po přihlášení se nabídne seznam skupin pro reversování. Jsou setříděny do záložek podle uživatelů a v aktuální verzi DLL je možné zaškrtnout pouze tabulky (viz obrázek 6.4.). Po zvolení, které tabulky se budou načítat, se objeví stejný seznam rozdělený do záložek podle jednotlivých vybraných skupin (viz obrázek 6.5.). Uvnitř záložek jsou všechny tabulky, které má uživtel právo číst. Informace, které položky jsou zašktnuté a které ne, se uchovává dokud tam ta položka existuje nebo dokud se nepřejde na jinou databázi.

Probíhající reverse oznamuje, jaké operace provádí. Pokud v modelu už existují nějaké tabulky se stejným názvem jako zašktnuté, provede se pouze jejich aktualizace podle informací z databáze. Nejprve se načítají tabulky s informací o vlastníkovi, v nich sloupečky s datovým typem a jeho parametrech a s příznakem, zda jde o primární klíč. Jako poslední se načtou reference mezi tabulkami.

K vyrovnání entit slouží příkaz Přeuspořádat. Po dotazu, zda tomu opravdu chcete, dojde k vyrování entit v závislosti na počtu stránek a velikosti jednotlivých entit.

Vlastnosti modelu slouží k zadání základních nastavení projektu. V dialogu (viz obrázek 6.6.) jsou jednotlivé parametry, jejichž editace je popsána v kapitole oddíl nazvaný „Editace parametrů“.

Nastavení objektů se provádí v dialogu Nastavení (menu Nastavení, položka Nastavení) na záložce Komponenty (viz obrázek 7.1.).

Kromě již zmíněného seznamu objektů a nastavovacích tlačítek je v dialogu největší obdélník určen pro náhled, aby uživatel ihned viděl, jak bude jeho nastavení vypadat.

Tlačítko Původní nastavení nastaví všechny hodnoty vlastností na původní hodnoty.

Pracovní plocha je okno, ve kterém se vytváří datový model. Je rozdělen na několik stránek dané velikosti. Tato velikost je určena buďto velikostí tiskové stránky aktuální tiskárny nebo dle volby uživatele.

Záložka Pracovní plocha (viz obrázek 7.3.)

Standardní velikost je určující v době vytvoření nového modelu, aktuální velikost je svázána s aktuálním modelem --- pokud není žádný model otevřen, jsou políčka nepřístupná (zobrazeno).

Nastavení tiskárny probíhá pomocí standardního dialogu prostředí Windows z nabídky Soubor. Toto nastavení má vliv na velikost stránky jednotlivých modelů.