Miroslav Žamboch: In Nomine Sanguinis

Miroslav Žamboch: In Nomine SanguinisMiroslav Žamboch se o průnik do upírské literatury zdárně pokusil v roce 2011 se svou knihou Visio in extremis, ve které si vytvořil svůj vlastní neotřelý svět s upíry (některé jeho nápady ohledně upírství byly opravdu originální). Nyní se do tohoto světa znovu vrací v dalším díle volné série „Klanové války“ nazvaném In Nomine Sanguinis (ve jménu krve).

Ján Simkanič a socialistický kolektiv: Mé dětství v socialismu

Ján Simkanič a socialistický kolektiv: Mé dětství v socialismuO knize povídek z dob socialismu jsem věděl díky Twitteru ještě o nějaký měsíc dříve než oficiálně vyšla a protože jsem také jedno z husákových dětí (ročník 77) a chtěl jsem si zavzpomínat na roky dávno minulé, hned jsem si ji přidal na svůj seznam knih na přečtení.

Dallas Hartwig, Melissa Hartwig: Jídlo na prvním místě

Dallas Hartwig, Melissa Hartwig: Jídlo na prvním místěU mě bylo jídlo vždycky na jednom z předních míst – často a rád si pošmáknu na nějaké dobrotě, v práci celé dopoledne brouzdám po poledních meníčkách a pečlivě vybírám, kam půjdeme na oběd a doma pak nezanedbatelnou dobu trávím v kuchyni (opulentní druhá večeře před půlnocí není u nas nic nezvyklého).

Trilogie Ostrov Lewis od Petera Maye

Peter May: SkálaPřiznám se hned na začátku, že detektivky nemusím. V mládí jsem je nikdy nečetl, zkusil jsem je až v posledních letech s boomem severských krimi. Millénium mě hodně nadchnulo, tak jsem si pak přečetl i jednoho Nesboa, ale zjistil jsem, že dalšího ani moc nemusím. Řekl jsem si tedy, že dám ještě šanci léty otestované klasice a přelouskal dva Poiroty od Agathy Christie, bylo to sice zajímavé čtení, ale od té doby jsem další nečetl a to hovoří asi za vše.

Petr Ludwig: Konec prokrastinace

Petr Ludwig: Konec prokrastinaceMyslím, že není pochyb o tom, že jsem ten správný recenzent na tuto knihu – vždyť její přečtení a zrecenzování jsem dokázal odkládat plných 15 měsíců! A to jsem krom odkládání čtení jednu dobu odkládal i nalezení této knihy, protože jsem ji při stěhování někam založil. Ale nakonec jsem ji úspěšně objevil a s chutí dočetl.

Robin Sloan: Nonstop knihkupectví pana Penumbry

Robin Sloan: Nonstop knihkupectví pana PenumbryUž ani nevím kde jsem narazil na pochvalnou recenzi nebo jen zmínku o Nonstop knihkupectví pana Penumbryho. Důležité je, že mě zaujala, knihy mám rád, moderní technologie také a luštění záhad je můj koníček. Chvíli mě to trvalo, ale nakonec jsem se k této knize přece jen dostal. Raději jsem od ní nic moc neočekával, rychle ji otevřel a četl.

Nejlepší knihy, které jsem přečetl v roce 2013

Nejlepší knihy roku 2013Jako každý rok i letos zveřejňuji žebříček těch nejlepších knížek, které jsem v uplynulém roce přečetl. Celkem jich bylo 56, což je úplně stejně jako loni, tak jen doufám, že i v tomto roce si najdu dostatek času na čtení.

František Kotleta: Perunova krev I

František Kotleta: Perunova krev I.Víte, že po dlouhé době vyšel zase nový Kulhánek?! To budou konečně pořádné Vánoce! Je tu s novým příběhem, novými postavami, jen akce, vtip, spousta krve a množství mrtvol zůstalo zachováno. Jmenuje se to Perunova krev a mělo by to mít dva díly. Jo akorát to nenapsal Kulhánek, ale Kotleta. Nicméně pokud by to v knize nebylo uvedené, tak to snad ani nepoznáte.

Ernest Cline: Ready Player One

Ernest Cline:  Ready Player OnePo dlouhé době jsem zase držel v ruce knihu, kterou jsem nemohl jen tak odložit a dočítal ji pozdě v noci. Asi je vám jasné, že to nebyla žádná krásná klasická literatura, ale dějem nabitý román plný akce a zvratů. Tentokráte to nebyl ani žádný krvák (no dobře pár miliónů avatarů tam zařvalo, ale to se přece nepočítá), byla to kniha o počítačových hrách, popkultuře 80 let minulého století a jedné honbě za pokladem.

Tomáš Hajzler: Peníze nebo život?

Tomáš Hajzler: Peníze nebo život?Peníze nebo život! Co byste si vybrali? Rozhodně to není nijak příjemná volba – zejména pokud vám tuto otázku položí v temném zákoutí hrozivě vypadající chlápek vyzbrojený pořádným žabikuchem. Předpokládám, že každý by zvolil tu druhou možnost, tedy život. Ovšem když se nad tím zamyslíte, tak spousta z nás si v reálném životě vybírá ty peníze a raději chodí do práce, dělá přesčasy a šplhá vzhůru po kariérních štaflích co nejvýše k vrcholu, aby si „na stáří“ užil ty těžce vydělané peníze a nebo aby si mohl koupit lepší auto, větší televizi, dovolenou na luxusnější pláži… Málokro si uvědomí, že existuje druhá volba a tou je užívat si život a dělat co vás baví, ale osobně znám jen pár lidí, kteří dali v práci přednost zábavě před finančním ohodnocením.

 

Sekce